Úvod

Ve dnech od 17. dubna do 23. dubna se konal již čtyřicátý výroční kongres Evropské asociace studentů farmacie (EPSA). Za Unii studentů farmacie jsme se ho zúčastnili celkem čtyři. Zuzana Jirotková a Dominika Studená jako oficiální delegátky, Tereza Jelínková jako účastník kongresu a potom já, Vojtěch Ondra jako soft-skillový trenér EPSA.

Tématem kongresu bylo „Healthcare, an innovative approach“. Celý týden byl tedy věnován novým možnostem léčby, jakým směrem se bude vyvíjet farmacie, novinkám v průmyslu atd. Na EPSA kongresech se mi ovšem líbí, že kromě zaobírání se danou problematikou pokaždé napomáhá rozvíjet i soft-skillové dovednosti. Toho EPSA dociluje pomocí svých trenérů.

Trénink je koncipovaný ideálně pro 15–20 účastníků a jeho principem je interaktivní předávání zkušeností a vědomostí jednotlivých účastníků s pomocí trenéra, který celému tréninku pouze udává směr, koriguje konverzace a průběh učení. Tyto tréninky probíhají obvykle hodinu a půl a témata, která jsem trénoval na letošním kongrese, byla Project management a Emotional Intelligence.

Na project managementu jsem se snažil pomoci účastníkům vysvětlit jednotlivá stádia projektu od počáteční myšlenky přes provedení samotného projektu po jeho úspěšné zakončení. Na tréninku jsem prezentoval různé nástroje, které jim pomohou se samotnou realizací a také jsme řešili dynamiku v týmu, jak spolu vzájemně komunikovat a podporovat se. Musím říct, že jsem byl upřímně potěšen vysokou účastí na mém tréninku i přesto, že byl v devět ráno po nejoblíbenější části sociální programu, a to International night. Jedná se o večírek, na kterém všechny delegace prezentují svou zemi – dovezou jídlo a pití tradiční pro jejich zemi, obléknou se do typického oblečení pro svůj stát nebo asociaci. Jelikož jsou všichni dychtivý poznávat chutě z různých zemí, umí být rána velice krušná.

Během tréninku na emotional intelligence jsme se zaměřili na to, jak se vypořádat s vlastními pocity, jak si být vědom vlastních pocitů a reakcí z nich plynoucích. Snažili jsme se spolu s druhým trenérem, který se mnou měl trénink, aby si účastníci uvědomili, jak jejich vlastní emoce a reakce následně ovlivňují další lidi v jejich projevu, chování a jejich pocitech. V neposlední řadě jsme se snažili vysvětlit, jak toho lze následně využít nejen v osobním životě, ale i při výkonu jejich budoucí profese – ať už lékárníka, který se každý den potýká s pacienty, nebo role výzkumníka či managera vedoucí vlastní tým k dosažení jistého cíle. S potěšením mohu oznámit, že účastniíi si trénink velice chválili a taktéž mi několik přátel, kteří se tréninku účastnili, přišlo poděkovat za skvělý trénink a objasněný několika věcí, které je osobně trápily anebo je v životě o nich nenapadlo přemýšlet v kontextu mnou podaném.

Jedinou nevýhodu, kterou vidím v tom, že se člověk účastní nějaké akce jako EPSA trenér, je ten fakt, že poté nemá tolik času na sociální program a kolikrát je nutné vynechat i edukační program pro nachystání tréninku jako takového. Na druhou stranu pocit z dobře odtrénovaného tématu je opravdu k nezaplacení. Dalším světlem na konci tunelu je vidět lidi, které člověk někdy trénoval, růst ať už v pracovním životě, nebo jejich následném angažování ve studentských spolcích anebo tím, že se sami začínají stávat trenéry, což je pro trenéra dle mého názoru největší pocta – být pro někoho tak dobrým vzorem, že se rozhodne změnit vlastní život.

Kromě trenérských povinností jsme měli i se zbytkem naší delegace schůzku s Leonor, nově zvolenou viceprezidentkou pro vnitro EPSA a současnou koordinátorkou událostí. Na našem meetingu jsme probrali pokrok v přípravách na kongres, který organizujeme letos na začátku listopadu. Současně jsme měli příležitost potkat se s bývalými a budoucími organizačními výbory takových akcí a vyměnit si své zkušenosti a názory.

Pokud někdy někdo zvažujete účastnit se nějaké EPSA akce, rozhodně vám to mohu jen doporučit. Nejen, že získáte nové nadhledy na věci ve škole probírané nebo nové informace o něčem, co jste ve škole ani neslyšeli, ale získáte také přátele po celé Evropě. Já osobně jsem si užil setkání s přáteli, trénování a jsem rád, že jsme měli příležitost vyměnit si zkušenosti s dalšími organizačními výbory a nyní už nezbývá nic jiného než uspořádat stejně skvělý kongres v Brně. Pokud máte zájem, tak určitě dejte vědět, bude se nám hodit každá ruka!