mHealth - péče budoucnosti?

                 mHealth, neboli mobile health, mobilní zdraví, znamená využívání mobilních zařízení při poskytování zdravotní péče. Nejedná se pouze o mobilní telefony, ale o nejrůznější přenosná zařízení, která jsou schopna monitorovat pacienta a tím usnadňovat jeho léčbu. V Evropském parlamentu jsme měli příležitost vyslechnout si pět odborníků z oboru farmacie, každý z nich měl prezentaci jinou a každý z nich viděl mHealth z jiného úhlu pohledu.

                mHealth přináší různé benefity nejen zdravotnickým profesionálům, ale také pacientům. Pro profesionály v oboru mHealth přináší především možnost osobnějšího přístupu k pacientům, kdy zdravotník vidí okamžitě veškeré záznamy pacienta, což mu umožňuje pracovat systematičtěji a bez duplikací či naopak nedostatků. Zároveň s sebou však přináší riziko neosobního přístupu, kdy se pacient spoléhá především na mobilní zařízení. Z přítomnosti moderních technologií také vyplývá jistá nezávislost pacientů, což může být pozitivní ve smyslu tom, že pacient může navštívit kteréhokoliv lékaře, a přesto bude mít veškerou dokumentaci s sebou. Zároveň však právě tato „nezávislost pacienta“ může být nevýhodou, často dokonce překážkou, tuto problematiku však později zmiňoval prezident EAHP (European association of hospital pharmacists) viz níže.

                Před uskutečněním Annual Reception v Evropském parlamentu proběhl průzkum mezi studenty, v němž odpovídalo 157 studentů z 23 zemí Evropy, mezi nimiž byli i studenti naší Univerzity. Z průzkumu vyplývá, že mHealth je v dnešní době nejčastěji orientován třemi směry:

  1. Na studium – kdy může usnadňovat vzdělávání na farmaceutických fakultách ve smyslu rychlého přístupu ke Kompendiu nebo k terapeutickým indikacím,
  2. Na veřejné zdraví – kam spadá například sledování množství spálených kalorií na krokometru a podobně,
  3. Orientován spíše technickým směrem, kdy může například vyhledávat lokace – nejbližší lékárnu či jiné zdravotnické zařízení.

Zároveň 9 z 10 studentů udává, že by bylo vhodno užívání těchto přístrojů zapojit více o výuky, 58% dotázaných dokonce podporuje povinné zahrnutí do praxe.

Na začátku nás v parlamentu přivítala Elena Oana Antonescu, členka evropského parlamentu. Ve svém proslovu zmínila, že mHealth má stále nevyřešené otázky, na něž bude v blízké budoucnosti nutno odpovědět. Může nahradit vyšetření u lékaře? A jaká je jeho kvalita a spolehlivost? Právě zde přichází prostor pro nás, mladé budoucí profesionály, abychom přispěli k formaci této novinky.

                První prezentující byla dr. Alexandra Wyke z Velké Británie, pracující pro společnost vyvíjející moderní mobilní aplikace. Začala tím, že dnešní zdravotnictví zaznamenává díky elevaci průměrného věku příliv pacientů a tím také zvýšení financí spojených se zdravotní péčí. mHealth by právě na tomto poli mohl pomoci – takzvaná selfcare by díky mHealth mohla probíhat takřka kdykoliv a spojuje tím propast mezi profesionály a pacientem. Moderní technologie dle jejího názoru skýtají nepřeberné množství možností, až doteď bylo vyvinuto více než 90 000 aplikací, které se tak dotýkají osob, které by jiným způsobem nedosáhly potřebné péče, například lidé bez domova (toto téma mne zaujalo, jelikož jsem u nás neviděla člověka bez domova, který by vlastnil moderní mobilní telefon. V Británii i jiných západních zemích je to však údajně zcela běžné, jak jsem později od paní doktorky Wyke zjistila. Právě pro ně byly vytvořeny dvě aplikace – první pro zdravotníky, která jim přibližuje život lidí bez domova a tím usnadňuje zdravotní péči, a druhá, která je určena právě pro bezdomovce, aby jim ukázala nejbližší zdravotnické zařízení). Navzdory všem výhodám představují stále tyto aplikace jistý risk a přinášejí s sebou otázky: Nakolik těmto aplikacím věřit? Kdo jsou vynálezci a sponzoři? Partnery těchto aplikací jsou například GSK, Janssen, Novo Nordisk a další. Na webových stránkách MyHealthApps.net lze dle slov paní doktorky nalézt aplikace třízené do několika kategorií, jako je mentální i fyzické zdraví, životní styl a další. Dále jsou aplikace třízeny dle hodnocení. Příklady aplikací jsou: „Kde najdu nejbližší lékárnu?“, „sledování hladiny glukózy“, které je schváleno FDA (Food and drug administration) nebo NHS (national health service), dále „Kde mohu najít bližší informace o tom, jak brát správně léky?“ či „jak se správně stravovat“.

                Dalším prezentujícím byl dr. Michael Strübin. Svých deset minut začal ukázkou svého náramku, který monitoruje jeho pohyb, obdoba krokoměru. Zároveň zmínil nejnovější výzkumy společnosti Google, která pracuje na vývoji kontaktních čoček, které budou ze slz monitorovat hladinu glukózy u diabetiků. Zmínil zároveň nejrůznější možnosti využití mobilních technologií, které mohou pomoci – váhy, glukometry, zkrátka cokoliv, co monitoruje životní funkce. Zároveň musíme brát v potaz socio-ekonomickou roli a roli farmaceuta, kdy budeme muset být součástí uzpůsobování produktů mHealth, zároveň bude nezbytné umět zacházet se všemi těmito pomůckami, abychom byli schopni pacientům poradit a pomoci. A právě díky aplikacím by se z nás, farmaceutů, mohli stát osobní mentoři a rádci ohledně životního stylu pacientů.

                Jako třetí se prezentoval John Chave z PGEU (Pharmaceutical group of the European Union, jejíž členy je 32 zemí), který naznačil, že budeme muset přijmout tento nový svět a jako pacienti si zvyknout na to, že „Doktor tě právě teď vidí“. Představil nám také svou vizi – v roce 2020 budou staří lidé žít mnohem déle ve svých domovech a chronicky nemocným lidem se pozvedne kvalita života. Zároveň však poukazuje na to, že IMS (informační, servisní a technologická společnost) zjistila, že z nepřeberného množství aplikací je jich funkčních pouze pět. A dva z nich jsou kalorimetry. Podotýká také, že příliš mnoho aplikací se zabývá wellness a životním stylem, zatímco pouze hrstka se věnuje diagnostice. Navíc zde není žádný vědecky podložený důkaz, že jsou aplikace efektivní – nebyly pozorovány žádné benefity v porovnání s obyčejnou lékařskou péčí. Stále čelíme jistým dilematům – hrozí, že budou lidé pouze zavření doma (spolu se svými mobilními zařízeními) a budou čím dál tím více ztrácet kontakt s ostatními lidmi. Na závěr doporučil knihu Average is over od Tylera Cowena.

                Dále jsme si vyslechli prezentaci Edwina Maarseweena, který pojal svou prezentaci poněkud interaktivněji. Na začátku přítomné požádal, aby povstal každý, kdo vlastní účet na sociální síti Facebook. Kromě dvou prezentujících a pár hostů v publiku stáli všichni. Posadit se mohli všichni, ke komu se na Facebooku nedostal obrázek autobusové zastávky, na níž stojí asi osm lidí, sedm z nich zcela vtáhnutých do svých mobilních telefonů, jen osmý se rozhlížel okolo. Pod obrázkem zářil nápis „What’s wrong with this guy?“ Mě však napadalo spíše „Co je špatně s těmi ostatními?!“ Dr. Marseween vypíchnul nejprve rizika mHealth. Jedním z nich je nepochybně soukromí. Dále nesrovnatelnost pacientů – aplikace zatím fungují na předpokladu, že jsme všichni stejní-, legální nejistota (každá země má své vlastní zákony, jimž zdravotnictví podléhá, zatímco, jak známo, internet hranice nezná) a další. mHealth zkrátka není vázán na hranice, zatímco zdravotní péče ano. Našel však také klady, jako je účinnost, lehčí přístup, lepší informovanost, léčba založená na případech a specifická pro jedince nebo ekonomické možnosti. mHealth se však nevyvíjí sám od sebe, je potřeba zapojení pacientů, podpory dat a transparentnosti. Právě za tímto účelem vzniká Green paper – listina, vyjadřující, co je třeba udělat, aby vzrostl potenciál mHealth. Již teď víme, že mHealth se vyvine rychle, budou shromažďována data, která mohou být využita (nebo zneužita).

                Posledním prezentujícím byl generální ředitel EFPIA (European federation of pharmacetucal industries and associations), dr. Richard Bergström. Svou přednášku začal tím, že v dnešní době má vlastně všechno své IP, že žijeme v době, kdy nám chodí SPAM dokonce i od ledničky, která hlásí, že má málo mléka nebo čehokoliv jiného. Všichni jsme si vědomi, že s rychlostí dnešního výzkumu je takřka nemožné mít aktualizované učební texty. Zároveň je možno na internetu najít nestrukturované poznámky, ať již rukou psané skeny a nebo pdf soubory, které mohou být využity správně, nebo mohou být nepochopeny a špatně vyloženy neprofesionály. Dr. Bergstörm také vyjádřil svůj neklid ohledně citlivosti dat mHealth – co vše by se mohlo stát v případě odcizení mobilního zařízení.

                Závěrem v diskuzi padly další zajímavé otázky týkající se bezpečnosti, zda bude mHealth plně nahrazovat nás, farmaceuty, nebo bude sloužit pouze jako doplněk pro usnadnění práce. Odpovědí na tuto otázku je, že sice můžeme zavést místo bank bankomaty a zrušit pošty, profese farmaceuta je však morálně odlišná a proto je velice nepravděpodobné, že by mohla být plně nahrazena moderními technologiemi. Poslední otázky prezidenta EAHP (European association of hospital pharmacists) se týkaly pacientů: Pacienti jsou v dnešní době zahrnování informacemi, ví ale, jak je správně využít? Zmínil také, že „Horší, než nemít žádné informace, je mít jich přespříliš.“ Poslední – a také nejzajímavější, ačkoliv poměrně nereálnou – otázkou bylo: „Can we just stop the Internet?“