Letošní Autumn Assembly bylo cíleno na téma Personalized medicine. V rámci dvou sympózií jsme měli možnost vyslechnout si přední Evropské specialisty z oboru, zástupce společností EAHP, EPEMED i PGEU.

Pod lupu se tak dostaly biomarkery – jejich zkoumáním se daří přizpůsobit terapii konkrétnímu pacientovi. Stejně tak v genetice je již nyní jednoduší najít expresi některých genů, což je hudba budoucnosti nejen v onkologii. Bohužel však stále ještě zůstávají některé překážky pro přenos zkoumání genů pro individuální terapii – regulační otázky, přístup trhu (hodnocení, cenění a náhrady léků), především však otázka etická. Měl by být identifikován genom každého z nás? Pokud ano, kdo by měl být majitelem informace? Stát? Pojišťovna? My? A co přístup pojišťoven? Odmítnou pojistit někoho, kdo má vysoké riziko vzniku např. Huntingtonovy choroby? A zaměstnavatelé? Upřednostní někoho, kdo má dobrou prognózu? A jaký by měl být trest při zneužití těchto citlivých osobních informací? O těchto otázkách jsme na závěru sympozia diskutovali s přednášejícími.

Právě proto se v tomto oboru otevírají nové příležitosti pro nás – farmaceuty. V budoucích letech bude potřeba všechny tyto otázky vyřešit a najít vhodné pracovníky – kvalifikované lidi na evaluaci léčiva, výzkum a další.

Aida Batista, členka skupiny EAHP, nám prezentovala stanovisko EAHP k bezpečnosti pacienta. Přednáška se zabývala takzvanými „seven rights of patients“ – správný pacient, správné léčivo, správná dávka, správný způsob podání, správný čas, správná informovanost a správná dokumentace. Zaobírala se také tím, že každý pacient reaguje na různá léčiva různě z hlediska účinnosti a bezpečnosti. Poukázala například na některé patofyziologie nemocí (viz tabulka níže).

Warfarin, široce rozšířené antikoagulancium, bylo v roce 2003 předepsáno v USA 21,2 milionům pacientů. A právě u něj je náročné stanovit optimální dávku, která je pro každého jedince individuální. Ve snaze ulehčit titraci vznikly např. webové stránky www.warfarindosing.org. A právě tady přichází na scénu personalizovaná medicína a testy fenotypu .

Individuální medicína slibuje zvýšení účinnosti u rizikových skupin pacientů a snížení nebezpečí při užívaní léčiv. Znovu však Aida Batista zmínila problémy hodnocení: Můžeme si personalizovanou medicínu finančně dovolit? Je to udržitelné? Je to pro všechny pacienty nebo pouze pro malou skupinu? Všechny tyhle otázky budou tématy budoucího výzkumu a vývoje.

Pro shrnutí: Co by nás tedy mělo čekat v budoucnosti? Individualizace dávky léčiva na základě TDM (terapeutic drug monitoring) pro snížení vedlejších účinků a maximalizování účinnosti, což by vedlo ke kratším pobytům v nemocnicích a tím snížení výdajů za zdravotní péči. Zároveň je třeba přesně specifikovat, jak využít informace sekvenovaného genomu pro terapeutické doporučení, což se však vztahuje spíše k nádorovým či srdečním onemocněním, pro bakteriální infekce či např. migrény je to zcela nevyužitelné. No a na závěr to, co se nás, studentů, týká nejvíce – vhodná edukace v tématu. Naše Univerzita patří mezi jedny z mála v Evropě, na nichž se farmakogenomika vyučuje v pregraduálním studijním programu. Proto by se v budoucnosti měl rozvíjet speciální postgraduální program farmakogenomiky, který by zahrnoval případy založené na reálných situacích.

Kromě sympózií měli účastníci také možnost navštívit nejrůznější workshopy, například workshop MSF – Médecins sans frontières – lékaři bez hranic. Je to asociace zdravotnických pracovníků pomáhajících v zemích postižených nejen živelnými katastrofami, ale také epidemiemi či dalšími problémy. Členy týmu jsou kromě lékařů také farmaceuti. Díky této inspiraci je v jednání přednáška Lékařů bez hranic i na naší Univerzitě. Měla by proběhnout v příštím semestru.

Další workshop, který stojí za zmínku, byla Antibiotická kampaň. 18. 11. 2013 proběhl Evropský den antibiotik a v rámci tohoto workshopu si účastníci osvojili teoretické informace o antimikrobiální rezistenci a o tom, jak uspořádat kampaň na toto téma a poté do ulic španělské Valencie s letáčky v ruce získat praktické zkušenosti.

Pro rychlé shrnutí přidávám jen výčet některých dalších workshopů: Nemocniční farmacie, IMP – hledání mezinárodní kariéry, Personalizovaná konzultace s pacientem, Farmakogenomika jako základ personalizované medicíny, Personalizovaná medicína rakoviny, Jak napsat vědecký abstrakt a další.

Dva z nás však neměli možnost účastnit se těchto workshopů – paralelně s tímto programem probíhala valná hromada EPSy. Dva oficiální delegáti za každou členskou zemi jednali o budoucnosti asociace. Schvalovaly se půlroční zprávy vedení, hlasovalo se o vstupu nových států (novými členy se stala Bosna a Hercegovina, Kypr a Irsko) a rozhodovalo se, kde se budou konat nadcházející akce. Letní univerzita se tedy bude konat v slunném makedonském Ohridu. My, Česká republika, jsme kandidovali na hostitele příštího Autumn assembly – podzimního kongresu 2014 – a porazili v hlasování Maďarsko. Vzniká tedy nová příležitost navštívit kongres v ČR, konkrétně v Hradci Králové. Tímto vás srdečně zveme příští podzim na kongres, který společně s hradeckým spolkem budeme hostit – poznejte kolegy z evropských zemí, získejte spoustu nových znalostí, užijte si to! Téma kongresu bude „Z laboratoře k pacientovi“. Více informací hledejte průběžně na www.czechitin2014.scsf.cz!